Poslouchal jsem různé story o problémech s místní policií, kroutil hlavou, žasl a hrdě hlásil, " tak tam ani omylem! Jsem specialista na jih. Španělsko, Portugalsko, Itálie....
A pak mi jednoho dne šéf oznámil, " pojedete do Maďarska. "
" Kam šéfe? "
" Do Maďarska. "
Jediné na co jsem se zmohl bylo, " a kurva, to mi chybělo. "
" Pojedete dvě auta, takže ten další bude váš kamarád Ruťas. "
" No ty vole, to bude megaprůser, " pomyslel jsem si.
" Ok. Kdy jedem? "
" Hned. "
Pomalu jsem se začal smiřovat s nepřízní osudu. Dojel si osobním autem ke kamionu, nastrkal věci do kabiny, nastartoval, počkal až dorazí kolega.
" Čau, prý se mnou jedeš do Jurského parku, tedy Maďarska?", pravil kolega.
" Houby, šéf říkal, že jsi trubka, tak tě mam hlídat. Startuj ať jedem a máme tu pakárnu za sebou. "
Naložení kamiónů proběhlo bez jediné komplikace. Cesta za dobrodružstvím mohla začít.
Až na Česko-Slovenské vše probíhalo bez náznaku jakéhokoliv problému.
Obligátní hovory přes vysílačku o všem možném, upozorňování ostatních kolegů na hlídky, prostě taková kamioňácká rutina.
Hraniční přechod Brodce - Kuty.
" Dobrý den, dálniční známku pro auto nad 7,5t, prosím. "
" Sú vypredaný. "
" Jenže my jí mít musíme. "
" Možno budete mat šťastie a kúpite ju pred Bratislavou na pumpě Slovnaft. Ale skôr myslím, že nie. "
" Co když nás zastaví policajti? "
" Tak to bude mit smolu a zaplatíte pokutu. "
" Hmm, tak už je to tady, " konstatuji suše. " Tohle je možný jen na Slovensku!"
" Co teď? "
" Co by? Jedem. Já na ně kašlu! Když nejsou schopný mi prodat známku, tak jí nemohou chtít přeci! "
Takže vyrážíme. Na známku kašlem a vsázíme na to, že nás nezastaví. Za hodinu a půl se blížíme k maďarské hranici Rajka.
Zastavujeme na parkovišti a jdeme shánět opět dálniční známku.
" Oni tu mají na každou dálnici jinou známku," praví kolega.
" A ty víš po kterých pojedeme? "
" Ne. "
" Tak to jsem zvědav, jak to budem s tatarama domlouvat. "
" Kĺídek, to zařídím. "
" No, ty jo. Jsem fakt zvědavý na tvou maďarštinu. Hlavně abys měl dobrý akcent, jinak by nemuseli rozumět. "
Jdeme po parkovišti směrem k budově kde se známky prodávají. Kousek od ní stojí maďarský policista.
" Pojď, zeptám se ho jaká dálnice vede našim směrem. "
" Tak to jsem fakt zvědavý jak se ho zeptáš. Vždyť ten je blbej už od pohledu."
" Uvidíš," pravil kolega.
Přicházíme k němu. Už si nás nějakou dobu prohlížel.
" Dobrý den, mluvíte slovensky? " zeptal se ho kolega.
Vyprskl jsem smíchy.
" Nemptudom," odpověděl policista.
" Pojď za jiným, tenhle je blbej a neumí ani kváknout," prohlásil.
